Blog

Rulandské modré je nejvíce pěstovanou odrůdu červeného vína na světě, ale pro vinaře není vždy tou nejméně náročnou. Přesto však ten, který ji zvládne a s vinnými keři si porozumí, dostane z nich nektar více než báječný. Rulandské modré je nejdůležitější odrůdou Burgundska. Díky své křehkosti se stává součástí některých vín z oblasti údolí Loiry nebo některých alsaských vín, ale také je součástí výroby zlata francouzského vinařství – šampaňského.

Je charakteristické svým třešňovým aroma a jeho variacemi. Je-li vyzrálejší, pak známkami sušených švestek, zvěřiny, kůže a mlází, které se rozvine, aby vínům elegantním a poddajným dodalo v závěru trochu kyselosti (na špičce jazyka).

Je-li Rulandské dobře zpracované, dodá červeným vínům v mnoha aspektech na kvalitě. Jsou mu přisuzovány vlastnosti jako plnost, jemnost, intenzita a komplexita vůní. Pokud jsme jej již poznali, oceníme i jeho barvu, která může být méně intenzivní, ale je plná příslibů.

Kdo říká Merlot, myslí Bordeaux. Jde skutečně o kraj jeho původu, nicméně tyto velké hrozny plné chuti vykonaly dlouhou cestu, aby se ocitly také na jihu Francie a na languedožských vinicích.

Merlot je ideální odrůda k mísení, a proto je často součástí cuvée. Dovede se přizpůsobit, a především zakulatí někdy trochu trpký nádech některých mladých vín. V Bordeaux je společníkem Cabernetu, rané odrůdě, která se snadno rozvine a dovoluje tak „rychlé“ otevření našich vín a vín burgundských. Vynikne s víny strukturovanými, vonnými se známkou čerstvě natrhaného červeného ovoce: jahoda, malina, rybíz, jindy na chutích více „zavařených“. V průběhu času zůstane ovocná chuť, ale s elegancí a laskavostí vyniknou také vůně sušené švestky, fialky, kůže nebo kožešiny.

Gamay je skvělá odrůda plná spletitých chutí a dobré kvality, a přesto vímo s gamay zůstává jemné. Hodně nám chutná ve vínech z oblasti Loiry, ale svou přítomností v některých Beaujolais si zatím fanoušky nezískala. Jsou pro ni typické ovocné vůně: malina, lesní jahoda, ostružina a černá třešeň. Ale přítomné jsou také doteky pepře a květin, třeba pivoňky. Vínům méně barvitým, s méně výraznými tříslovinami dodá jemně kyselou a svěží strukturu. Nebudeme-li jej nechávat dlouho zrát, bude skvělým společníkem v podobě aperitivu.

Toto víno burgundského původu je jednou z nejčastěji sázených, oceňovaných a k pití podávaných odrůd světa. To nás však nepřekvapí, pokud víme, že chardonnay je takový Arturo Brachetti mezi hrozny. Mění se podle charakteru půdy, sudů a klimatu a výsledek je vždy nečekaný. Tato odrůda mnoha tváří umí stvořit vína poctivá a přímá, kulatá, kyselá i nekyselá. Při vinifikace mohou vznikat vína suchá, šumivá a někdy dokonce dezertní. Říká se o něm, že je živější a nakyslejší v severnějších krajích, kulaté a ohebné je spíše na jihu.

Jeho vůně jsou rozličné, spletité a poctivé – začínají suchým ovoce a pokračují lískovými oříšky, praženými mandlemi nebo i exotickým ovocem. Také mu přisuzujeme mimo jiné chuť másla, kapradiny, lípy, hrušky, vlašského ořechů a květů akácie.

Předtím než dobyl svět, našel Sauvignon ve Francii území velmi příznivá pro svou kultivaci: oblast Loiry, jihozápad a centrální oblast Francie. Je méně průbojný, než by se mohlo zdát a nepřizpůsobí se dobře všem půdám bez výjimky.

Jedná se nicméně o odrůdu, kterou lze použít rozmanitými způsoby. Můžeme jej najít ve velmi aromatických suchých bílých vínech, která jsou ve své mladosti živá a vyvážená, ale také ve víně více olejovitém, které v sobě pojí vyváženost vůně a nervozity. Ve spojení s ušlechtilou plísní Botrytis, nebo v případě pozdního sběru, dovede k dokonalosti bílá dezertní vína.

A jak ho poznáme? Sauvignon – to jsou květinové vůně jako zimostráz, narcis a jasmín, ale také jemná chuť citrusů, například citronu nebo grapefruitu. Díky některým vápenitým půdám si tato šaramantní odrůda umí vytvořit příjemnou minerální příchuť, svěží v ústech.