Blog

Když je lidské tělo ve stresu, uvolňuje se do mozku hormon, který ve velkém množství může vyvolávat deprese, úzkosti nebo mentální poruchy. Produkci tohoto hormonu by mohl zastavit resveratrol, látka ze skupiny tříslovin obsažená v červeném víně. Alespoň s takovým závěrem přišli vědci z americké univerzity.

Možná to bude vypadat, že vás následující článek vybízí, abyste vaše oblíbené červené pili jako vodu, ale není tomu úplně tak. Američtí vědci odhalili, že pokud se alkohol bude pít v rozumné míře, molekuly obsažené mimo jiné v červeném víně budou mít pozitivní účinky na depresivní stavy a úzkosti.

V prestižním časopise Neuropharmacology se loni 15. července objevily studie, které se zabývají resveratrolem. Jedná se o polyfenol (tříslovinu), který se vyskytuje ve slupce a jádrech některých bobulí vinné révy, ale i v arašídech nebo ostružinách.

Už dříve se o této látce říkalo, že má příznivé účinky na paměť u seniorů a působí proti úzkostem, aniž by vědci přesně dokázali její fungování. Tým z univerzity v Buffalo tak možná odhalil její opravdový potenciál.

Podle vědců by se mohl resveratrol promísit s enzymem, který je v lidském organismu zodpovědný za uvolňování tzv. „hormonu stresu“.

Když je totiž lidské tělo ve stresu, enzymy PDE4 vyšlou do mozku signál k uvolnění „regulačního“ hormonu kortikosteronu. Ve velmi vysoké míře může ale tento hormon u člověka vyvolat depresivní stavy, úzkost nebo mentální poruchy. Resveratrol by po požití mohl tento signál zastavit a zabránit, aby se uvolnilo kortikosteronu příliš mnoho.

„Resveratrol může představovat účinnou alternativu k lékům, které se předepisují pacientům trpícím depresemi a úzkostnými stavy“, uvádí ve svém článku Ying Xu, hlavní spoluautorka studie a profesorka, která se podílí na výzkumu fakulty farmacie a farmaceutických věd na kanadské univerzitě Nový Brunswick.

„Současná antidepresiva se zaměřují spíše na serotonin a noradrenalin (jiné nervové přenašeče, pozn. red.), ale pouhá jedna třetina pacientů s depresemi pociťuje celkovou úlevu po užití těchto léků“, vysvětluje odbornice. Léčba na bázi resveratrolu by tudíž mohla rozšířit spektrum účinků antidepresiv.

Nicméně je třeba zmínit, že konzumace červeného vína s sebou nese jistá zdravotní rizika, a to zejména kvůli množství alkoholu a cukru. Je tedy velmi málo pravděpodobné, že by jednou začali lékaři svým pacientům s depresemi doporučovat, aby pili více červeného vína.

Pokud se tedy v budoucnu stane, že se díky těmto výzkumům resveratrol zařadí mezi léčebné látky, bude se pravděpodobně jednat o jeho „čistou“ formu, která nesouvisí s jeho přirozeným prostředím.